Nové stránky se seznamy her na PC a počítačové konzole

Nově vzniklé stránky se seznamy her na PC a počítačové konzole (rozcestník pro ty, co hledají hry) se zaměřují svým obsahem na:

seznam her pro PC, seznam her pro Playstation 3, seznam her pro Playstation 2, seznam her pro Nintendo WII a seznam her pro Nintendo DS.
Abecedně řazené seznamy her jsou přehledně roztříděny dle platformy a žánru a nabízejí také fulltextové vyhledávání. U každé hry je uveden odkaz na další zdroj informací (popis hry, hodnocení ze stran počítačových časopisů a hráčů počítačových her) a případné objednání hry v internetovém obchodu.

Kudowa Zdrój – tržnice, Třebechovice pod Orebem

Kudowa Zdrój - tržnice, Třebechovice pod OrebemV sobotu 1.8. jsme vyrazili na neplánovaný výlet do Polska. Tradičním cílem bylo městečko Kudowa Zdrój. Na tržnici, kterou jsme navštívili jako první a kde není snad nic, co by stálo za to koupit, jsme strávili jen chvilku. S mírným sentimentem vzpomínám na doby, kdy jsme vyráželi do Polska za „výhodnými“ nákupy a vraceli se zpátky se zásobami kapučína, čaje, cukrovinek, případně nějakou tou televizní anténou nebo autopotahy. Mnohem víc nás teď Polsko láká jako relativně neznámý a neprozkoumaný kus země prakticky za rohem. Nevím, jestli je to jenom můj subjektivní názor, ale zdá se mi, jako byla Kudowa Zdrój nějaká jiná, lepší oproti tomu, jakou ji pamatuju z dob ještě nedávných. Možná s tím, jak odpadly celní kontroly na hranicích a Polsko je pro nás o ten chloupek přístupnější, stává se výlet za hranice pro nás pohodlnějším. S tím pak jde ruku v ruce fakt, že nabývám mnohem větší pohody a více si užívám výlet jako takový. Z tržiště jsme pokračovali do centra města, kde jsme se příjemně prošli promenádou a parkem. Kudowa Zdrój na mě poprvé zapůsobila jako opravdové lázeňské městečko. Hezké, upravené, osázené květinami a plné turistů, užívajících si atmosféry slunečného letního dne. Mírně nás zaskočilo akorát značení toalet, kde v Polsku nepoužívají k rozlišení na pánskou a dámskou část symbolů panáčka a panenky, ale trojúhelníku a kolečka. Doteď v tom mám trochu zmatek.
Na oběd jsme se vydali na lowisko. Tentokrát bylo zřejmě v Lowisku u Źana přímo v Kudowe Zdroji příliš mnoho hladových turistů, což jsme usoudili podle toho, že nebylo pro velké množství aut v jeho okolí kde zaparkovat. Lowisko i smazalnia pstraga Kudowa-Zdrój je příjemným místem pro rodinou rekreaci a chutný oběd, ale s parkováním u tohoto lowiska to někdy bývá složité, vydali jsme se proto na lowisko do asi 8 kilometrů vzdálené Pstružné. Tato vesnička nás odměnila za cestu po rozbité a téměř neviditelnými dírami oplývající silnici krásným výhledem po okolních kopcích a nedalekém skanzenu. Parkování je tu navíc bývá bezproblémové.
Zájezdy do polské Kudowy Zdroje pořádá řada cestovních kanceláří a agentur. Zájezdy do Polska jsou atraktivní zejména pro důchodce. Pro ty může být návštěva Polska díky výhodným nákupům velice atraktivní.
Po mírně pozdním obědu v podobě tří smažených pstruhů jsme Polsko opustili a vydali se na koupaliště v Třebechovicích pod Orebem. Třebechovice pod Orebem jsou známé především díky Třebechovickému betlému, pro návštěvníky tohoto městečka u Hradce Králové může být zajímavé i koupaliště Bor, kam občas vyrážíme i my. Koupaliště Bor v Třebechovicích pod Orebem se nelézá vedle fotbalového stadionu v pěkném prostředí borového lesa. Disponuje mimo několika bazény, brouzdalištěm, tobogánem a stánky s občerstvením. Prostředí koupaliště je příjemné, vstupné je přijatelné, a tak můžu návštěvu koupaliště Bor v Třebechovicích pod Orebem vřele doporučit.

Domácí pěstování žampionů ze substrátu

Domácí pěstování žampionů ze substrátuDomácí pěstování žampionů ze substrátu není nic obtížného a výsledek v podobě vlastními silami vypěstovaných plodnic hub potěší o dost víc, než když si své oblíbené houby koupíme v supermarketu.
Při jedné zimní návštěvě Baumarktu Globus v Pardubicích jsme narazili na balíky s žampionovým substrátem. V touze ukojit svoje pěstitelské choutky v období, kdy na zahradě může člověk zasadit akorát tak sněhuláka, jsme si jedno balení, které obsahuje kvádr lisovaného žampionového substrátu, igelitový sáček s krycí zeminou a návod k pěstování, zakoupili. Pokud vás zajímá, jak pěstovat žampiony, možná vám bude tento článek částečným návodem, jak při domácím pěstování žampionů uspět. Výrobce sady pro domácí pěstování žampionů v návodu uvádí, že neprorostlý žampionový substrát se má uložit do prostředí, kde se teplota pohybuje mezi 20 až 24 °C. My jsme ho umístili do rohu předsíně, kde v zimě bývá teplota určitě nižší než požadovaná, přesto jsem přibližně po měsíci pozoroval, jak substrát prorostl bílým myceliem (podhoubím). Přikročil jsem proto k dalšímu kroku a na vrchní straně balíku prořízl ochrannou fólii, povrch substrátu podle návodu prokypřil do hloubky cca 2 cm. Poté jsem povrch pokryl rovnoměrnou vrstvou krycí zeminy, kterou jsem navlhčil. Do okrajů jsem kvůli snížení odpařování vody ze substrátu zapíchal špejle, na které jsem navlékl velký igelitový sáček, který jsem nechal přesahovat přes okraj substrátu tak, aby k němu mohl alespoň částečně vzduch. Po několika dnech, kdy jsem substrát citlivě zavlažoval tak, aby krycí zemina byla vlhká, ale voda neprotékala až do substrátu, se na povrchu krycí zeminy žačalo objevovat bílé podhoubí. Držel jsem se návodu k pěstování a krycí zeminu prohrabal tak, aby se prorostlá místa rovnoměrně rozprostřela po celé ploše. Celou kostku jsem přemístil do komory, kde je chladněji a teplota se tam v té době pohyboval okolo požadovaných 14 až 18 °C. Zhruba po týdnu (bylo to v půlce března) jsem slavil první pěstitelský úspěch, když se objevil první žampion. Nechal jsem ho růst, protože byl zatím sám, a sklidil jsem ho, až když měl průměr klobouku 11 cm. Byl to docela macek, tak jsem ho zužitkoval na kuřecí játra na žampionech (vlastní recept). V práci jsem se nezapomněl pochlubit svým úspěchem u jedné zdravotní sestry (díky p. Nováková), která společně se svým manželem dříve pěstovala žampiony ve velkém. Na její radu jsem přemístil substrát zpátky do většího tepla předsíně (cca 20 – 22 °C) a ukázalo se, že to byl krok správným směrem. Pozor – substrát by však neměl být vystaven teplotě nad 30 °C. Rychle se pak objevily další plodnice žampionů a v současnosti máme za sebou už tři vlny sklizně. Pochutnali jsme si tak na obalovaných žampionech a výborné žampionové smaženici, část hub skončila také ve vepřovém rizotu s hráškem a žampiony.

Při dodržení podmínek pěstování žampionů garantuje výrobce susbtrátu výnos minimálně 3 – 6 kg žampionů podle velikosti balení (prodávají se balení o hmotnosti 9 nebo 18 kg), my jsme z devítikilového balení sklidili zatím asi 2 kg žampionů, které nám opravdu chutnaly, a to nejen proto, že jsme si je vypěstovali sami. Uvidíme, jaká úroda nás ještě čeká. Až žampionový substrát doplodí, má přichystané místo na kompostu na zahradě, a já už mezítím přemýšlím o tom, že si pořídím substrát hlívy ústřičné.
Jak žampionový substrát, tak substráty hlívy ústřičné i jiných druhů jedlých hub lze zakoupit od firmy Václavík Jiří (www.jedlehouby.cz).

Domácí pěstování žampionů – fotografie

Jedlé houby

Naše zahrada I. – cesta z džungle

Naše zahrada I. - cesta z džungleKdyby mi někdo ještě letos na jaře řekl, že budu mít zahradu, budu se na ní pachtit a ještě mě to bude bavit, považoval bych ho za blázna. Když Katka prosazovala, abychom si pořídili zahradu, aby bylo kde trávit volný čas, byl jsem zásadně proti. Jednak mám několik alergií a jednak jsem si myslel, že absolutně nemám žádný vztah k zahrádkaření. Pak to ale nějak přišlo samo. Rozleželo se mi v hlavě, že furt sedím akorát u počítačů, ty mi lezou na nervy, a tak vůbec nebude na škodu, když si provětrám hlavu nějakou úplně jinou činností. Takže jsem ustoupil a začali jsme se poohlížet po nějaké té zahrádce na prodej.
Po asi měsíčním hledání v nabídkách realitních kanceláří jsme si vyhlédli zahradu pod nádražím v klidné části města. Necelých 1000 metrů čtverečných sice bez připojení elektřiny a bez vody zato v dlouhodobě neudržovaném stavu. A to se vyplatí!
V půlce letních prázdnin jsme zahradu koupili. Bylo nám jasné, že nás bude stát hodně práce uvést ji do normálního stavu, protože na začátku připomínala spíš džungli. Předchozí majitel zahradu několik let neudržoval, po sobě zanechal pod stromy hromadu harampádí, staré včelí úly, sem tam nějakou tu rozbitou zavařovací sklenici, plechovky od barvy a další nepořádek, kterého bylo potřeba se zbavit.
Jako první nastoupila práce s kosou a pilkou. Bylo nutné prosekat se hustými větvemi náletových dřevin a vysokou trávou, aby se dalo aspoň trochu pohybovat po zahradě.
Oprava spodního plotu, stavba brány a branky, kácení náletových dřevin, vyřízení povolení na kácení starých a nemocných ovocných stromů, odvoz odpadů na sběrný dvůr technických služeb města, to jsou jen zlomky toho, co všechno nás po pořízení zahrady čekalo. A jak to probíhalo? O tom zase někdy příště…

Kudowa Zdrój (Kudowa Zdroj) – Polsko

Kudowa Zdrój (Kudowa Zdroj) - PolskoV sobotu 14. června jsme si při příležitosti oslavy mých brzkých narozenin absolvovali výlet do polského městečka Kudowa Zdrój (Lázně Chudoba). Poprvé jsme nemířili do Polska za účelem levného nákupu černého čaje, kapučína, čokoládových bonbónů, autopotahů nebo televizních antén na tržnici. Poprvé také odpadla kontrola na hranicích. Bývalý hraniční přechod v Náchodě jsme plynule projeli a zamířili na parkoviště u obchodního domu Biedronka (Beruška) na okraji Kudowy Zdróje. Za cenu asi dvousetmetrové procházky jsme se vyhnuli poplatku 3 zl. na parkovišti přímo u tržnice. K našemu překvapení jsme narazili na moji sestru, která nezávisle na nás vyrazila do Polska také. Narozdíl od ní jsme tržnicí jenom proběhli a vydali se autem do centra Kudowy Zdróje. Na tržnici lze běžně platit v českých korunách, ale v klasických obchodem a restauracích obvykle vyžadují polskou měnu, proto jsme si v jedné z mnoha směnáren vyměnili 200 Kč na zloté pro příležitostní nákup. Následující čtvrthodinu jsme strávili vzájemným dohadováním o kurzu koruny vůči zlotému. Našich několik zlotých potom padlo za přibližně 4,5 kg čerstvých jahod, sýrovo-cibulové slané tyčinky a dvě polská piva v plechovce z prodejny se sympatickým názvem „Swiat alkoholi“.
Hlavním cílem našeho výletu ale pro nás bylo „Lowisko u Źana“. Lowisek je v Polsku a speciálně v pohraničí opravdu mnoho. Obvykle jde o malý soukromý rybníček plný pstruhů případně jiných sladkovodních ryb, na který navazuje venkovní restaurace. Návštěvník lowiska vyfasuje jednoduchý rybářský prut bez navijáku, kbelík a návnadu v podobě sterilované kukuřice a může začít lovit. Jedná se o masovou zábavu, žádný rybářský lístek není potřeba. Ryb je v rybíčku spousta a i naprostý rybářský antitalent má za chvíli v kbelíku svůj úlovek. Chycené ryby si pak odnesete k okénku restaurace, kde vám osmaží a přinesou ke stolu. Platí se za kus a cena jednoho pstruha se pohybuje okolo 12 zlotých nebo 120 Kč. Doporučuju vyměnit si české koruny za polské zloté, jeden zlotý vás příjde okolo 6,5 Kč a ne na 10 Kč, jak s oblibou polští obchodníci aplikují, pokud u nich chcete platit přímo v našich korunách. Smažený pstruh chutná skvěle a i my jsme si své dva macky pořádně vychutnali. Počasí nám vcelku přálo, poseděli jsme v lowisku asi hodinu a po podařeném výletu vyrazili domů.
Výlet nebo zájezd do městečka Kudowa Zdroj vám můžu doporučit. Je to místo, kde si svůj výlet pěkně užijete.

Kam si jít zaplavat?

Bazén, kam si jít zaplavat?Dvůr Králové nad Labem bohužel momentálně nedisponuje důstojným krytým bazénem. Během letní sezóny nebyl v provozu plavecký bazén na Tyršově koupališti a o tom v městských lázních je škoda se zmiňovat. Zajímavou možností pro Dvoráky může být návštěva bazénu Sportovního zařízení města Hořice. Do Hořic v Podkrkonoší to není daleko a mezi oběma městy je rychlé dopravní spojení autem i autobusem. Pokud vyrazíte do Hořic autem, můžete vcelku bez problémů bezplatně zaparkovat v blízkosti sportovního centra, pokud jedete autobusem, z autobusového nádraží k němu dorazíte do 10 minut.
Sportovní zařízení města Hořice disponuje plaveckým bazénem, vířivkou a dětským brouzdalištěm. Při běžném provozu si ve vířivce a dětském brouzdališti můžete užít vodních efektů, které jsou spouštěny v přibližně dvacetiminutových intervalech.
Před výletem do Hořic si doporučuji ověřit, zda bazén disponuje volnou kapacitou. Může se stát, že bazén nebo jeho část (např. brouzdaliště a vířivku) má zrovna někdo pronajatý, a vy tak přijdete zkrátka. V lepším případě budete mít k dispozici alespoň plavecký bazén. Pak ovšem stojí za zvážení, jestli se spokojíte s takovým omezením, když zaplatíte stejné vstupné jako když jsou k dispozici všechny části bazénu. Ačkoli je sportovní centrum vybaveno moderním systémem pro správu vstupného, jeho ceník v takových případech žádnou slevu nenabízí.
Z mých dosavadních návštěv sportovního centra převládá spokojenost. Voda je příjemně teplá, čistá, hygiena prostředí bezvadná.
Kromě bazénu navíc provozuje sportovní centrum saunu a masáže, kuželnu, squashový kurt a veřejná sportoviště. Pokud vás zajímá více informací, navštivte stránky sportovního centra Hořice.
Malé povzdechnutí na závěr, které se přímo nabízí – je veliká škoda, že takové zařízení u nás ve Dvoře Králové nad Labem nenajdeme.