Po roční přestávce má dvorský safari park tři nová mláďata karakalů

Po roční přestávce má dvorský safari park tři nová mláďata karakalů. Foto (c) Simona JiřičkováTrojice cihlově zbarvených koťat s černými štětinkami na uších se v úterý 2. dubna narodila páru dvorských karakalů. U návštěvníků patří přírůstky těchto afrických šelem podobající se rysům k těm nejoblíbenějším. Mláďata tráví zatím veškerý čas skrytá v zázemí pavilonu, ven se podívají přibližně za dva týdny.
„Keira a Mazuri jsou takřka ideálním párem, zvířata jsme spojili poprvé v roce 2014 a od té doby s úspěchem odchovávají mláďata a celkově spolu výborně vychází. Samice ve Dvoře odchovala v minulosti už osm koťat ve třech vrzích a po loňské pauze se nyní trpělivě věnuje dalším. Od svých potomků odchází minimálně, pouze v době krmení,“ popisuje zooložka Gabriela Linhart.
Oproti předchozím letům, kdy samice porodila v noci uvnitř pavilonu, přivedla letos koťata na svět v odpoledních hodinách a přímo ve venkovní expozici. „Na začátku jsme nechtěli do jejího rozhodnutí zůstat s koťaty venku násilně zasahovat. Navíc tomu naštěstí přálo i teplé počasí. Až po třech dnech, kdy se Keira sama od mláďat vzdálila a zašla do pavilonu, přenesli jsme i koťata dovnitř do bezpečí porodní bedničky,“ říká zooložka.
Pohlaví koťat zatím není známo, první preventivní prohlídku plánují ošetřovatelé během tohoto týdne. V současné době se začínají koťatům teprve otvírat oči, jinak zůstávají zcela závislá na matce. Jejich první kroky ven povedou nejdříve za dva týdny. Návštěvníci ale ve venkovní expozici mohou zatím pozorovat hrdého otce Mazuriho.
Karakal je středně velká kočkovitá šelma, jejímž typickým znakem jsou černé štětinky na konci uší. Také díky tomuto znaku je v Africe nazývána „rudý rys“ nebo „africký rys“. Žije v Africe a Asii a pyšní se mimořádnými loveckými schopnostmi. Kromě silných zadních končetin, které mu umožňují vyskočit i několik metrů vysoko, aby lapil kořist, má karakal také výborný sluch a je považován za nejrychlejší kočku mezi malými šelmami.

O Velikonocích se návštěvníkům letos poprvé otevřou brány Afrického a Lvího safari

O Velikonocích se návštěvníkům letos poprvé otevřou brány Afrického a Lvího safari. Foto (c) Simona JiřičkováV pátek 19. dubna bude v Safari Parku Dvůr Králové zahájena hlavní sezona a s ní i provoz Afrického a Lvího safari. Návštěvníci safari se tak poprvé projedou po nově zrekonstruovaném mostě dlouhém 150 metrů. Stavba připomínající mosty, které se kdysi budovaly v Africe, se stala největší investicí zahrady za posledních deset let. Zahájení hlavní sezony bude doplněno velikonočním programem a výstavou nejlepších fotografií slavné americké fotografky Ami Vitale.
„Největší stavební boom zažila zahrada v 70. letech pod vedením tehdejšího ředitele Josefa Vágnera. Od té doby se však část staveb dostala na hranici své životnosti, což je právě případ mostu v safari vedoucí přes jezero, kde tráví léto pelikáni, volavky a husy. Konstrukci nového mostu tvoří 13 ocelových dílů, zatímco cesta je vyložena modřínovými prkny. S přimhouřením oka se stavba podobá mostu přes africkou řeku Zambezi,“ popisuje ředitel safari parku Přemysl Rabas.
Do safari se na hlavní sezonu přemístí stáda zeber, vodušek, antilop koňských a losích, pakoňů a skupiny pelikánů. Během následujících týdnů tam pak ošetřovatelé stejně jako v předchozích dvou letech převezou dva žirafí samce Micka a Bazyla. Ve Lvím safari na návštěvníky čeká smečka lvů berberských sestávající z dvou samic a jednoho samce.
„Další novinkou, kterou návštěvníci nejspíš nepostřehnou, ale pro provoz Afrického safari je zásadní, je výstavba nových zimovišť pro kopytníky těsně sousedící s areálem safari,“ říká Rabas. „Dosud tam musela být zvířata každý rok přivážena a odvážena v nákladních autech ze stájí rozmístěných v zázemí zahrady. Po výstavbě nových zimovišť budou na sezonu jednoduše přepouštěna z výběhů přímo do safari, což pro ně bude mnohem lepší,“ zakončuje ředitel safari parku.
Během velikonočních svátků čeká návštěvníky rovněž doprovodný program zahrnující pletení pomlázek a dílen pro děti. V galerii Tengenenge pak bude otevřena výstava americké reportážní fotografky Ami Vitale s názvem Naděje x Vyhynutí představující silné příběhy o záchraně těch nejohroženějších afrických savců.

V záchraně antilop Derbyho budou v Senegalu pomáhat nové vzdělávací materiály

Safari Park Dvůr Králové: V záchraně antilop Derbyho budou v Senegalu pomáhat nové vzdělávací materiályé. Foto (c) Derbianus ConservationNa začátku roku 2019 odcestovala do Senegalu Markéta Grúňová z dvorského safari parku, aby do rezervace Bandia, kde probíhá záchranný chov kriticky ohrožených antilop Derbyho, přivezla nové vzdělávací brožurky. Ty vznikly ve spolupráci Safari Parku Dvůr Králové a spolku Derbianus Conservation a byly financované z grantu Ministerstva životního prostředí.
„Vzdělávání místních dětí je investicí, která se vrátí přírodě nejen v Senegalu. Ekosystém naší planety je propojený víc, než si uvědomujeme, a to je také jedno z klíčových sdělení, které bychom chtěli, aby si „naše děti“ ze vzdělávacích programů odnesly,“ říká Markéta Grúňová.
Safari Park Dvůr Králové úzce spolupracuje s profesionálním vzdělavatelem Mouhamadouem Moustaphou Mbengue, který je Senegalec a do programů přidává znalost místní kultury. “K myšlení dětí má tak mnohem blíž než my,“ dodává Markéta Grúňová.
„Moustapha Mbengue žáky navštíví už ve škole, kde je během vyučování seznámí s antilopou Derbyho a její rolí v ekosystému. Další den se s celou třídou vypraví přímo do rezervace Bandia, kde děti největší antilopu světa a další divoká zvířata uvidí zblízka. V naprosté většině případů je to poprvé v jejich životě. Po čase se Moustapha do školy za žáky znovu vrací a povídá si s nimi o tom, co se dozvěděli a naučili,“ popisuje Markéta Grúňová.
V roce 2018 se vzdělávacích programů v Senegalu zúčastnilo přes 900 žáků z 13 místních škol. Podobné plány jsou i pro letošní rok. „Letos se mohou děti těšit na nové pracovní sešity, ve kterých zúročí všechny znalosti získané během výjezdů do rezervace. Na brožurkách jsme pracovali několik měsíců a i díky podpoře Ministerstva životního prostředí se nám je podařilo vydat akorát včas pro novou školní sezonu,“ dodává Markéta Grúňová.
Součástí cesty do Senegalu byla také kontrola mláďat antilop Derbyho narozených v letošním chovném období. „Během několika dní v Bandii jsem měla štěstí pozorovat sání všech čtyř mláďat narozených v této sezoně. Na jejich základě byla mláďata přiřazena k e svým matkám. Druhá rezervace se záchranným chovem, Fathala, na identifikace stále čeká, už dnes ale víme, že se tam narodilo minimálně šest mláďat. Věříme, že další budou přibývat,“ zakončuje, Markéta Grúňová.


Majestátní antilopa Derbyho (Taurotragus derbianus derbianus), největší antilopa světa, je kriticky ohrožená. Její západní poddruh přežívá ve volné přírodě v méně než 200 jedincích, a to pouze na území národního parku Niokolo Koba v Senegalu. Proto byl v roce 2000 zahájen záchranný program pro antilopu Derbyho, který je koordinován spolkem Derbianus Conservation. Ten vznikl seskupením pedagogů a studentů z České zemědělské univerzity v Praze a dalších odborníků a nadšenců, k nimž od roku 2015 patří i Safari Park Dvůr Králové.
Dvorský safari park podporuje monitoring zvěře v národním parku Niokolo Koba, podílí se na managementu stád antilop v přírodních rezervacích Bandia a Fathala, kde probíhá záchranný chov antilop, a podporuje rovněž environmentálně-vzdělávací aktivity.

Do Safari Parku Dvůr Králové se vrátili servalové

Do Safari Parku Dvůr Králové se vrátili servalové. Foto (c) Simona JiřičkováAfrické šelmy připomínající velké štíhlé kočky se srstí geparda se po dvouleté přestávce vrátily do safari parku. První zástupci servalů do zahrady přišli už v roce 1997. Jednalo se o pár Batula a Hýtu, jež uhynuli na přelomu roku 2016 a 2017. Nyní však mají návštěvnicí možnost vidět v expozici Pavilonu šelem novou roční samici, ke které během pár měsíců přibude samec.
Samice Roxana z francouzského Parc Zoo du Reynou dorazila do Dvora Králové na konci roku 2018. „Několik dalších týdnů strávilo zvíře na karanténě, než jsme jej přemístili do výběhu v návštěvnické části. Samice působí velmi zvědavě a nebojácně, s prostředím nové expozice se rychle sžila, a tak ji návštěvníci nemají během dne problém zahlédnout,“ říká zooložka Gabriela Linhart.
„Servalové jsou ve volné přírodě zpravidla samotáři, přesto ze zkušenosti víme, že pokud spojíme mladá zvířata, jedinci si na sebe mohou zvyknout a dlouhodobě žít v páru,“ vysvětluje zooložka. Stejně tomu tak bylo i u poslední dvojice servalů Batula a Hýty, kteři se v safari parku dožili úctyhodných 22 let a odchovali 44 koťat.
K Roxaně byl z toho důvodu vybrán o tři měsíce mladší samec, který pochází z nizozemské Zoo Tilburg. Pokud vše dobře půjde, první spojení tohoto páru plánují ošetřovatelé na přelom jara a léta.
Servalové obývají oblasti Afriky od Sahary na jih. Živí se drobnými savci nebo ptáky. Patří mezi šelmy s dokonalou technikou lovu – na kořist útočí prudkým skokem. Servalové jsou známí tím, že se dokáží díky silným tlapám z místa vymrštit až tři metry vysoko, stejně jako doskočit několik metrů do dálky. Na rozdíl od příbuzných karakalů jen zřídkakdy zaútočí na větší zvířata jako antilopy nebo gazely.
Novou samici mohou návštěvníci vidět ve výběhu poblíž Restaurantu Lemur nedaleko hlavního vchodu do zahrady.

Safariběh ČSOB 2019: Nechci být poslední!

Safariběh ČSOB 2019: Nechci být poslední!V sobotu 6. dubna bude v Safari Parku Dvůr Králové odstartován 35. ročník Safariběhu ČSOB. Jako jediný závod v České republice nabídne tratě vedoucí Africkým nebo Lvím safari. Veškerý výtěžek ze závodu bude věnován na převoz nosorožců ze dvorského safari parku do Rwandy, který proběhne už letos v létě.
Závodníci si budou moct vybrat mezi třemi druhy běhů. Hlavním závodem je běh na 10 km, kterému bude předcházet kratší běh na 5 km. Účastníci Safariběhu ČSOB 2019 nepřijdou ani o oblíbený rodinný běh na 2 km, jehož trasa vede Lvím safari.
Třicátý pátý ročník závodu je pořádán na podporu návratu dvorských nosorožců do volné přírody. V létě tohoto roku se uskuteční dosud největší přesun nosorožců z Evropy do Afriky, který organizuje dvorský safari park společně s několika dalšími institucemi. Cílem cesty je národní park Akagera ve Rwandě, kde by měla tato pětice nosorožců založit novou chovnou skupinu. Závodníci na transport přispějí celou výší svého startovného a rovněž ho mohou podpořit nákupem trička ze speciální kolekce Nechci být poslední.
Safariběh ČSOB 2019 pořádá dvorský safari park ve spolupráci s TJ Dvůr Králové za podpory Města Dvůr Králové nad Labem. Hlavním partnerem běhu je Československá obchodní banka, generální partner Safari Parku Dvůr Králové, která závod zařadila do svého projektu ČSOB Na zdraví.

Více o závodu: http://safaripark.cz/cz/zazitky/safaribeh-csob-2019-nechci-byt-posledni
Online registrace: http://irontime.cz/prihlaska1391/

Za pololetní vysvědčení do safari parku

Za pololetní vysvědčení do safari parkuJakou odměnu Safari park Dvůr Králové připravil pro žáky a studenty za první půl rok tvrdé školní práce? Mají-li děti první pololetí úspěšně za sebou a dostali pololetní vysvědčení, stačí ho předložit v pátek 1. února na pokladně safari parku a budou mít vstup do zahrady pouze za 10 Kč. Nezáleží, jaké známky na vysvědčení dostaly, za studijní snahu odmění safari park každého.
Akce platí pro děti do 15 let a trvá pouze jeden den, a to pátek 1. února. Pokladny jsou otevřeny od 9 do 16 hodin.

Smečka vzácných psů hyenových se rozrostla o šest nových štěňat

Smečka vzácných psů hyenových se rozrostla o šest nových štěňat. Foto (c) Simona JiřičkováOd vytvoření dvorské smečky psů hyenových v roce 2015 vyvádí pětiletá fena Fiona pravidelně jednou za rok nová mláďata. Nejinak tomu bylo i na konci loňského roku. Otcem štěňat se znovu stal vůdčí samec, jeden z dvojice bratrů dovezených před třemi lety z Francie. Fiona se tak nyní stará o šest štěňat, čtyři samce a dvě samice, se kterými zatím tráví veškerý čas v zázemí zahrady.
Samice psů hyenových přichází do říje zpravidla jen jednou za rok. „Fioně, která před příjezdem do Dvora Králové nikdy neměla mláďata, se u nás při každé říji podařilo zabřeznout a štěňata odchovat. To považujeme u takto mladé samice a při zvážení rizik, která s sebou chov psů hyenových nese, za velký úspěch,“ říká zooložka Gabriela Linhart.
Štěňata bývají v raném věku náchylná na parazity, zejména škrkavky, jejichž přemnožení vede často k úhynu mláďat. „Další komplikací při odchovu těchto šelem, je také nezkušenost matky, která je schopna mláďata při zvýšeném stresu sama zahubit. Jedná se o přirozené jednání, které nastává i u volně žijících zvířat,“ vysvětluje Gabriela Linhart. Přesto se Fioně povedlo od roku 2016 odchovat dohromady devatenáct štěňat ve dvou vrzích. Potřetí porodila 29. prosince 2018.
Před pár dny prošla šestice mláďat první preventivní prohlídkou, během které je veterinář vyšetřil, odčervil a zvážil. Štěňata začínají postupně otevírat oči, jinak zůstávají zcela závislá na matce. Návštěvníci je budou moct poprvé vidět na začátku hlavní sezony ve výběhu, který je součástí Afrického safari.
„Díky kameře instalované do bedny, kam se Fiona uchýlila k porodu, jsme napočítali, že ve vrhu bylo původně 13 štěňat. Jedno bylo natolik slabé, že uhynulo přirozeně,“ říká zooložka. Spolu s veterinářem se pak rozhodli zredukovat počet narozených mláďat tak, aby zvýšili šance na přežití zbylé části vrhu, vyvarovali se stresu matky a šetřili její síly na péči o mláďata. Samici byla ponechána ta, která působila nejsilněji.
Psi hyenoví jsou považováni za jedny z nejohroženějších savců planety, podle údajů Světové unie na ochranu přírody (IUCN) žije ve volné přírodě okolo 6 600 zvířat. Do snah o ochranu tohoto druhu je zapojen i dvorský safari park, jenž pravidelně odesílá do tanzanského národního parku Mkomazi veterinární materiál. Ten je určen pro očkování jedinců narozených v tamní chovné stanici, kteří jsou v dospělosti vypouštěni do divočiny.

Nákupem korálků pomůžete jak ženám na severu Keni, tak ohroženým zvířatům

Tři dny po narození vzácného nosorožce přišlo na svět mládě hrocha. Foto (c) Andrea JiroušováNa konci roku 2015 začal dvorský safari park prodávat návštěvníkům korálky, které v rámci programu BeadWORKS Kenya ručně vyrábějí domorodé ženy na severu Keni. Nyní do safari parku dorazila nová zásilka a návštěvníci tak mají možnost koupit si originální africké výrobky, některé i s vánoční tematikou. Díky zisku z korálků mohou tamní obyvatelé žít šetrněji k přírodě a v rezervacích chránit ohrožené nosorožce, žirafy nebo zebry.
„Nákupem korálků podporujeme udržitelné podnikání místních komunit, které díky tomu mají možnost získat peníze jinou formou než pytlačením, pastevectvím nebo kácením dřevin pro výrobu dřevěného uhlí. Zvířata tam tak mají větší šanci na přežití,“ vysvětluje Jan Stejskal, vedoucí mezinárodních projektů dvorského safari parku. „Zároveň se s příjmem, který do komunity díky ženám plyne, zvyšuje jejich postavení ve společnosti a získávají tak v rodině větší práva,“ doplňuje Stejskal.


V severní Keni se vykytuje mnoho ohrožených živočišných druhů, na jejichž chov se dvorský safari park zaměřuje – například nosorožci černí, zebry Grévyho, žirafy síťované, sloni a další.
Program BeadWORKS Kenya je vedený neziskovou organizací Northern Rangerland Trust (NRT). Jejím hlavním cílem je rozvoj tzv. komunitních rezervací, v nichž se místní snaží chránit zvířata a na daném území hospodařit v souladu s přírodou.
„Od místních komunit jsme koupili už více než 1 500 kousků korálkových šperků a dekorací, z nichž si naši návštěvníci nejvíc oblíbili přívěsky ve tvaru zvířat žijících právě na tomto území, ale také náramky a náhrdelníky s typickými africkými vzory,“ říká Jan Stejskal.
Příběh korálků je jedinečný nejen v pomoci africkým domorodcům a tamní přírodě, ale i tím, jakou roli v něm hraje Česká republika. Ženy v programu BeadWORKS Kenya totiž pracují s tradičními českými korálky společnosti Preciosa.
„Víme, že někteří jiní výrobci používají korálky z jiných zemí, ty však nejsou tak kvalitní. Díky spolupráci s českým výrobcem jsme schopni zaručit nejvyšší kvalitu každého výrobku,“ říká Garry Cullen, šéf BeadWORKS Kenya.
Výrobky Samburů, Turkanů a dalších kmenů můžete koupit v zooshopu v Safari Parku Dvůr Králové. Nejen že si domů odnesete neobyčejný šperk, ale zároveň jejich koupí podpoříte jak domorodé ženy, tak ohrožená zvířata na severu Keni.

Tři dny po narození vzácného nosorožce přišlo na svět mládě hrocha

Tři dny po narození vzácného nosorožce přišlo na svět mládě hrocha. Foto (c) Lukáš PavlačíkNa konci minulého týdne se v královédvorském safari parku narodilo mládě hrocha – matkou se stala sedmiletá samice Hula. Do Dvora Králové se hroši vrátili před dvěma lety po čtrnáctileté přestávce v chovu těchto třetích největších suchozemských zvířat na světě.
„Narození mláděte hrocha po téměř 30 letech považuji za jeden z nejhezčích dárků, který dvorský safari park dostal k letošním Vánocům,“ uvedl k nejnovějšímu chovatelskému úspěchu zahrady její ředitel Přemysl Rabas.
Ošetřovatelé před blížícím se porodem oddělili samce od samičí skupiny, aby Hule zajistili co nejlepší podmínky na příchod jejího vůbec prvního mláděte. „Samice i nový přírůstek jsou v pořádku, přesto zatím potřebují naprostý klid,“ říká zoolog Jiří Hrubý. Poslední odchované mládě se ve Dvoře Králové narodilo v roce 1989.
Hroši se rodí zpravidla ve vodě, kde také tráví většinu času. „U nás však porod proběhl na souši, a to v nočních hodinách, tedy v době, kdy samice téměř vždy zůstávají mimo bazén,“ říká Jiří Hrubý. Pohlaví mláděte zatím není známo a jeho váha je odhadována kolem 25 až 30 kg. Společně s Hulou a mládětem zůstává ve společném boxu také samice Mona.
Otcem se stal třiatřicetiletý samec Mike dovezený na podzim minulého roku ze Zoo Stuttgart. Se samicemi byl poprvé spojen letos v březnu a téměř okamžitě si ošetřovatelé všimli pokusů o páření obou samic. „Domníváme se proto, že nás během následujících týdnů čeká další porod. I podle Moniina chování a nárůstu její hmotnosti je pravděpodobné, že je v pokročilém stavu březosti,“ doplňuje zoolog. Březost se u hrošic pohybuje okolo osmi měsíců a většinou rodí jedno mládě.
Dvorský safari park chová hrochy obojživelné od roku 1966, kdy od mnichovské zoo Hellabrunn získal samici Doru. O rok později přišel samec jménem Heini. Pár se stal poprvé rodiči v létě 1972, kdy se jim narodila samice Buchta. Chov hrochů musel být před 16 lety přerušen kvůli plánované rekonstrukci pavilonu slonů, který do té doby hroši obývali spolu s tapíry.
Hroší skupina je během zimních měsíců umístěna na zimovišti v zázemí zahrady. Návštěvníci je budou mít možnost vidět naživo na jaře příštího roku, kdy je ošetřovatelé přesunou do velkého výběhu s vodní nádrží v pěší části zahrady.

Safari Park Dvůr Králové: Lemuří bratři mají nová jména

Safari Park Dvůr Králové: Lemuří bratři mají nová jména. Foto (c) Kateřina BílkováDvojčata lemurů kata, která se narodila v červnu tohoto roku, dostala v sobotu nová jména. Zástupci Nadace ČEZ, hlavního partnera dvorského safari parku, lemuří bratry pojmenovali Toník a Honzík.
Dvorskou skupinu těchto madagaskarských poloopic tvoří kromě nových přírůstků, čtyři samice v čele s dominantní Madou a jeden dospělý samec, který je od roku 2016 otcem všech mláďat lemurů narozených v safari parku. „Rozhodli jsme se, že když se tito lemuří kluci narodili v Čechách, dáme jim typicky česká jména,“ říká Michaela Ziková, ředitelka a místopředsedkyně správní rady Nadace ČEZ.
Nadace ČEZ každoročně podporuje ochranářské aktivity dvorského safari parku, které se soustřeďují na pomoc volně žijícím populacím zvířat v Africe. „V projektu na záchranu nejohroženějších savců planety, nosorožců bílých severních, který dlouhodobě podporujeme, došlo v současné době k velkým pokrokům a jsme rádi, že můžeme být u toho,“ popisuje Michaela Ziková.
Na světě zůstávají poslední dvě samice tohoto druhu. Zvířata žijí nyní v keňské rezervaci Ol Pejeta a už nejsou schopna se přirozeně rozmnožit. Jejich poslední naděje na záchranu spočívá ve vývoji umělých metod reprodukce.
Letos v létě se dvorskému safari parku ve spolupráci se špičkovými zahraničními institucemi podařilo vyvinout vůbec první hybridní embryo nosorožce na světě, a to spojením semene ze samce bílého severního a vajíčka samice příbuzného nosorožce bílého jižního. „Nyní jsme připraveni odjet do Keni a odebrat z posledních dvou samic vajíčka, abychom mohli vytvořit čisté embryo,“ říká Jan Stejskal, vedoucí mezinárodních projektu safari parku.
Navíc nová genetická studie potvrdila, že genetické zdroje, které jsou pro záchranu severních bílých nosorožců k dispozici, by měly zajistit dostatečnou variabilitu DNA pro případné obnovení jejich populace.
„Nadace a Skupina ČEZ je už více než 10 let jedním z našich nejvýznamnějších partnerů a díky jejich spolupráci se může rozvíjet nejen samotný safari park, ale jsme schopni mnohem účinněji pomáhat právě v Africe,“ zakončuje ředitel Safari Parku Dvůr Králové Přemysl Rabas.